Hornické muzeum Příbram

Hornické muzeum Příbram: Tam, kde stříbro psalo dějiny

Vzduch pod zemí voní jinak. Je chladný, nasládlý po kameni a vlhkosti, a nese v sobě ticho, které nepatří povrchu. Kdo poprvé sestoupí do štol pod Březovými Horami, pochopí to okamžitě — tady dole se staletí nezměnila. Kapky vody bubnují na skálu stejným rytmem jako v šestnáctém století, kdy první havíři začali razit chodby za stříbrnou rudou. Hornické muzeum Příbram tento svět uchovává — ne jako mrtvou expozici za sklem, ale jako živý organismus, kterým se dá projít, projet důlním vláčkem a dokonce sfárat do hlubin.

Photo: See Wikimedia Commons, See file page. Source

Od stříbrných žil k muzejním sálům

Příběh příbramského hornictví sahá hluboko do středověku. Již ve 13. století se v okolí Březových Hor začala těžit stříbrná a olověná ruda, a kolem dolů postupně vyrostla hornická osada, později povýšená na městečko. Příbramské doly se v 19. století staly technologickou špičkou Evropy — v roce 1875 zde bylo dosaženo hloubky 1 000 metrů, poprvé na světě. Tento milník zapsal Příbram do dějin světového hornictví.

Již v roce 1852 zpřístupnil příbramský báňský podnik část svých mineralogických sbírek veřejnosti — šlo o zárodek budoucího muzea. O třicet čtyři let později, 12. prosince 1886, bylo pod vedením ředitele školy Ladislava Malého slavnostně založeno Krajinské muzeum v Příbrami, které položilo institucionální základ dnešní organizace. Dvě muzejní tradice — podniková a městská — se v průběhu 20. století propojily a daly vzniknout jednomu z největších hornických muzeí v Evropě.

1852

Báňský podnik otevírá své mineralogické sbírky veřejnosti — první záblesk muzejní myšlenky v Příbrami.

1875

Příbramské doly dosahují hloubky 1 000 metrů — světový primát, který zapíše město do dějin hornictví.

1886

Ladislav Malý zakládá Krajinské muzeum — instituce, z níž dnešní Hornické muzeum přímo vyrůstá.

1978

Aktivní těžba na Březových Horách definitivně končí. Doly utichnou — ale ne navždy.

1998

Prokopská štola ožívá — důlní vláček veze první návštěvníky podzemím k nejhlubšímu šachetnímu stvolu regionu.

2002

Muzeum získává vůbec první cenu Gloria musaealis za záchranu dolu Vojtěch a vodního díla dolu Anna.

2005

Z podnětu Václava Havla se otevírá Památník Vojna — místo paměti komunistických pracovních táborů.

2014

Hornický skanzen Březové Hory získává status národní kulturní památky — nejvyšší ocenění pro průmyslové dědictví.

Čtyři doly, jeden příběh

Srdcem muzea je Hornický skanzen Březové Hory, rozprostřený na několika historických důlních areálech přibližně dva kilometry západně od centra Příbrami. Každý z dolů má vlastní charakter a vlastní kapitolu příběhu.

Photo: Jan Helebrant, CC0. Source

Ševčinský důl, uzavřený již roku 1813, stojí na základech šestnáctého století. Dnes ukrývá mineralogickou expozici s největším kusem vytěženého stříbra v českých muzejních sbírkách, strojovnu s kompresorem a charakteristickou těžní věž.

Důl Vojtěch, založený roku 1779, proslul svým parním těžním strojem od firmy Breitfeld & Daněk z roku 1889 — mohutným mechanismem, který dodnes působí dojmem, jako by mohl každou chvíli znovu ožít. Právě na tomto dole je připomenuto slavné dosažení tisícimetrové hloubky.

Důl Anna z roku 1789 nabízí fárání Prokopskou štolou důlním vláčkem — 260 metrů podzemní jízdou směrem k nejhlubšímu stvolu regionu, sahajícímu do hloubky 1 600 metrů. Parní těžní stroj z roku 1914, rovněž od Breitfelda & Daňka, je technickou památkou chráněnou státem.

Photo: Jan Helebrant, CC0. Source

Důl Drkolnov, vybudovaný roku 1836, skrývá unikát české techniky — vodní kolo o průměru 12,4 metru z 19. století, k němuž se návštěvníci dostanou po jednapadesátimetrové skluzavce. Je to jeden z těch momentů, kdy se průmyslové dědictví promění v čistý zážitek.

Víc než hornický skanzen

Hornické muzeum Příbram dnes zahrnuje více než 70 stálých expozic a šest poboček rozmístěných po středních Čechách. Vedle březohorského skanzenu spravuje Památník Vojna v Lešeticích — bývalý komunistický tábor nucených prací z padesátých let, jehož otevření v květnu 2005 inicioval prezident Václav Havel. Je to místo, kde se hornická historie protíná s temnou kapitolou totalitního režimu — vězni zde byli nasazováni právě na těžbu uranové rudy.

Photo: Jan Helebrant, CC0. Source

Dalšími pobočkami jsou Skanzen Vysoký Chlumec zaměřený na lidovou architekturu, Muzeum Špýchar v Prostřední Lhotě dokumentující etnografii středních Čech, Muzeum zlata v Novém Kníně a Muzeum Staré Vltavy v Chotilsku. Muzeum rovněž vydává odborný sborník Podbrdsko a pořádá pravidelné sympozium „Hornická Příbram ve vědě a technice".

Živoucí památka

Co dělá příbramské muzeum výjimečným, není jen rozsah sbírek — je to autenticita. Návštěvník nestojí před maketami. Stojí uvnitř skutečných šachet, dotýká se skutečné skály, slyší zvuk kapající vody v chodbách, které razili lidé před staletími. Tři státem chráněné technické památky — oba parní těžní stroje a drkolnovské vodní kolo — nejsou repliky, ale originální průmyslové stroje na svých původních místech. Ročně sem zavítá přes 100 000 návštěvníků, kteří hledají spojení s minulostí, jež je hmatatelné a skutečné.

Hornické muzeum Příbram připomíná, že průmyslové dědictví není jen o strojích a číslech. Je o lidech, kteří každý den sfárali do tmy a vrátili se na světlo. O komunitách, které kolem dolů žily, slavily, truchlily. O krajině, kterou hornictví formovalo po staletí.

Tento článek vznikl částečně díky starým fotografiím a nahrávkám, které se vynořily, když někdo přinesl své osobní vzpomínky k digitalizaci. Přimělo nás to přemýšlet, co dalšího se ještě skrývá — na půdách, v krabicích od bot, ve starých skříních — spojeného s Hornickým muzeem Příbram a příbramským hornictvím. Pokud máte doma staré fotografie, filmy či nahrávky spojené s touto historií, služby jako EachMoment vám pomohou uchovat je pro budoucí generace.