Letohradský železniční klub z.s.

Ocel, pára a neutuchající vášeň: Odkaz Letohradského železničního klubu

Zavřete na okamžik oči a představte si chladné ráno v podhůří Orlických hor. Údolím se nese pronikavý, táhlý hvizd. Vzduch se tetelí nad obrovským ocelovým kotlem a do mrazivého ticha odfukuje bílá pára, která s sebou nese nezaměnitelnou, lehce štiplavou vůni spáleného uhlí a horkého oleje. Pro někoho je to jen romantický výjev z minulosti, ale pro členy Letohradského železničního klubu z.s. je to živoucí realita, za kterou stojí tisíce hodin tvrdé, často neviditelné práce. Tento spolek není jen skupinou nadšenců do starých strojů; je to instituce, která funguje jako strážce paměti a zachránce technického dědictví celého podorlického regionu.

Historie železnice v tomto kraji je hluboce zakořeněná v samotném vývoji místního průmyslu a obchodu. Když do Letohradu (tehdejšího Kyšperka) a Dolní Lipky dorazily v roce 1874 první vlaky, znamenalo to pro celý kraj obrovský skok kupředu. Železnice propojila odlehlá horská údolí se světem. A právě tuto slavnou éru, kdy na kolejích vládla pára, se Letohradský železniční klub z.s. (LŽK) rozhodl zachovat. Klub vznikl z čiré potřeby nedovolit, aby vzpomínky na podorlické tratě, staré lokomotivy a železničářské tradice zmizely v propadlišti dějin nebo pod plameny autogenů ve šrotištích.

1874

Ocelové tepny ožívají — Do Letohradu a Dolní Lipky přijíždí první vlaky a navždy mění tvář regionu.

2010

Zrození muzea — Otevírají se brány Muzea v Rokytnici, kde nachází útočiště první zachráněné artefakty.

9. prosince 2023

Kola se točí dál — Zásadní krok v resuscitaci parní legendy: probíhá úspěšné zavázání dvojkolí u lokomotivy 328.011.

2024

Sto padesát let páry a oceli — Velkolepé oslavy jubilea tratě v Letohradě a Dolní Lipce spojují generace.

22. listopadu 2025

Znovuzrození nadosah — Klíčový milník ve složitém a náročném zprovoznění lokomotivy 328.011.

Během let se Letohradský železniční klub transformoval z malé skupiny milovníků historie do vysoce organizovaného spolku, který pořádá rozsáhlé akce, spravuje veřejné sbírky a udržuje muzejní expozici. Významným uzlem jejich činnosti se stalo Muzeum Rokytnice. V roce 2024 zde s hrdostí zahájili již svou 15. muzejní sezónu, což je důkazem neuvěřitelné vytrvalosti. Muzeum není jen sterilní sbírkou zaprášených předmětů za sklem. Je to místo, kde historie doslova dýchá. Každá historická pohlednice, každý kus staré výstroje či zabezpečovacího zařízení vypráví příběhy lidí, kteří na podorlických tratích trávili své životy za jakéhokoliv počasí.

Pokud však hledáme pomyslnou korunu v úsilí klubu, musíme se zastavit u projektu zprovoznění parní lokomotivy 328.011. Záchrana a oprava parní lokomotivy je úkol, který si žádá nejen obrovské technické znalosti starého řemesla – od kotlářů po soustružníky – ale především astronomické finanční náklady a nekonečnou trpělivost. Klub pro tento účel zřídil speciální transparentní účet u Fio banky a díky veřejné sbírce a podpoře štědrých dárců, včetně významné pomoci od Pardubického kraje, se sen stává skutečností. Proces znovuzrození tohoto ocelového obra je pečlivě dokumentován. Koncem roku 2023 se podařilo úspěšně zavázat dvojkolí lokomotivy, což byl moment, kdy si mnozí členové mohli konečně oddychnout a vidět hmatatelný výsledek stovek hodin dřiny. Na 22. listopadu 2025 je pak naplánován další historický a důležitý milník na její cestě k plnému zprovoznění. Pohled na klubový kalendář ukazuje, že práce nikdy nekončí – organizují pravidelné brigády a technické zásahy, na kterých členové tráví své víkendy, často od hlavy až k patě umazaní od šmíru.

Kromě náročné restaurátorské práce je Letohradský železniční klub nedílnou součástí kulturního a společenského života v kraji. Nejsou uzavření do sebe, naopak, jejich posláním je svou vášeň sdílet s veřejností. Jejich akce se staly tradičními svátky pro celé rodiny. Kdo by neznal oblíbené „Mikulášské jízdy“, které pravidelně koncem roku rozjasňují dětské tváře a plní historické vagóny smíchem a očekáváním? Nebo tradiční akce jako je Vlak Králický sněžník, Podorlická parní sobota či letní Dny s drezínami, kde si návštěvníci mohou osahat železnici z naprosto jiné, bezprostřednější perspektivy. Klub se také aktivně podílí na Regionálním dnu železnice v České Třebové a neúnavně pořádá pravidelná setkání pro veřejnost, jako je oblíbené „Únorové“ a „Březnové povídání o mašinkách“, kde se předávají vědomosti a příběhy z historie trati i rekonstrukce žst. Letohrad.

Výjimečným byl pro spolek rok 2024. Tento rok se nesl ve znamení velkých oslav 150 let trati v Dolní Lipce a Letohradě. Výstava, kterou klub při této příležitosti připravil, představovala hlubokou sondu do minulosti a ukázala, jak silně je železnice propletena s osudy místních obyvatel. Bylo to důstojné připomenutí práce tisíců dělníků, inženýrů, výpravčích a strojvůdců, kteří po generace zajišťovali chod této důležité dopravní tepny.

Záchrana technického dědictví není sprint, ale maraton, který se běží na celé generace. Členové Letohradského železničního klubu dobře vědí, že jejich práce je službou budoucnosti. Aby i děti našich dětí mohly na vlastní kůži zažít to majestátní burácení parního stroje, cítit žár sálající z topeniště a chápat důmyslnost mechaniky, kterou naši předkové dokázali stvořit bez počítačů a moderních technologií. Vozy, lokomotivy, historické pohlednice z Podorlických tratí, to všechno v rukou klubu tvoří živou učebnici techniky a historie.

Tento článek byl částečně inspirován starými fotografiemi a nahrávkami, které vyšly na světlo, když někdo přinesl své osobní vzpomínky k digitalizaci. Přimělo nás to přemýšlet, co dalšího se ještě skrývá na půdách, v krabicích od bot nebo starých skříních ve spojitosti s Letohradským železničním klubem z.s. Pokud vlastníte stará média spojená s touto organizací, ať už jde o zašlé fotografie starých lokomotiv, filmové pásy z jízd z minulého století nebo audionahrávky vzpomínek starých železničářů, služby jako EachMoment (https://www.eachmoment.cz) je mohou pomoci uchovat pro budoucí generace. Právě díky takovým střípkům paměti a obětavé práci spolků jako je Letohradský železniční klub zůstává historie stále živá a připravená vyrazit na další cestu.