Městské muzeum v Železném Brodě

Strážci skleněného snu a paměti kraje: Příběh Městského muzea v Železném Brodě

Každé město má svou vlastní duši, ale jen některá mají to štěstí, že jejich esence je pečlivě střežena a uchovávána pro budoucí generace. V malebném údolí řeky Jizery, tam, kde se snoubí drsná krása podhůří s elegancí sklářského řemesla, leží Železný Brod. A právě zde, v samotném srdci tohoto města, bije tep historie v Městském muzeu v Železném Brodě. Tato instituce již dávno není pouhým depozitářem zapomenutých předmětů; je to živoucí kronika, neúnavný ochránce národního dědictví a vypravěč příběhů, které formovaly charakter severočeského regionu.

Jak se zrodila touha chránit minulost

Příběh Městského muzea v Železném Brodě se začal psát na sklonku 19. století, v době národního uvědomění. Vše odstartovaly přípravy na slavnou Národopisnou výstavu českoslovanskou v Praze v roce 1895. Místní nadšenci a učitelé tehdy shromažďovali etnografický materiál, lidové kroje a nářadí, aby důstojně reprezentovali svůj kraj. Když výstava skončila, část těchto předmětů se vrátila do Železného Brodu. Tehdy si místní uvědomili, jak obrovskou historickou hodnotu tyto zdánlivě obyčejné věci mají.

Zpočátku muzeum neslo název „živnostenské“. Jeho základem se staly památky po zrušených řemeslných ceších – malované korouhve, starodávná pečetidla a okované pokladnice. Byly to dary společenstva živnostníků, mlynářů, ševců a tkalců, kteří odmítli nechat odkaz svých předků upadnout v zapomnění. Zlom v profesionalizaci přišel 23. října 1934 ustavující schůzí Muzejního spolku. Skupina osvícených občanů převzala správu sbírek a vtiskla muzeu odborný směr.

Od roku 1936 muzeum sídlí v majestátní budově bývalé městské spořitelny na náměstí, zvané „Klemencovsko“. Architektonickým unikátem je, že do modernější stavby bylo citlivě včleněno původní dřevěné průčelí roubeného domu z roku 1792. Tento architektonický počin nádherně symbolizuje prolínání epoch.

Klenoty ukryté za zdmi muzea

Dnes Městské muzeum s maximální péčí spravuje dvanáct podsbírek, které představují nevyčíslitelné kulturní bohatství. Tou nejproslulejší je sklářská podsbírka. Železný Brod je proslulým městem skla a muzeum tuto identitu hrdě reflektuje. Dokumentuje vývoj od skromného domácího zpracování drobných perlí až po mistrovská díla uměleckého sklářství. Návštěvníci zde mohou obdivovat úchvatné práce pedagogů a absolventů místní Střední uměleckoprůmyslové školy sklářské, první svého druhu u nás, jež byla založena v roce 1920.

Když se ve světě řekne Železný Brod, mnoha lidem se okamžitě vybaví jméno vizionáře Jaroslava Brychty. Jeho světoznámé skleněné figurky, které dýchají laskavým humorem a ohromující řemeslnou zručností, jsou největším lákadlem expozice. Tyto křehké postavičky kdysi dobyly svět a proslavily československé sklo na největších světových výstavách.

Jiný, avšak neméně poutavý zážitek nabízí etnografická podsbírka. V roce 1998 byla přemístěna do památkově chráněného roubeného domu „Běliště“ z roku 1807. Pod jeho nízkými dřevěnými stropy ožívá každodenní život našich předků. Návštěvník zde vidí lidový malovaný nábytek, tradiční zemědělské nástroje a překrásné vyřezávané betlémy, které neodmyslitelně patří k hlubokému duchovnímu životu tohoto kraje.

Za obdiv stojí také zdejší archeologická sbírka. Její jádro tvoří obětavá práce amatérského archeologa Viléma Vaníčka. Jeho pečlivé nálezy, a to zejména unikátní soubor renesančních keramických kachlů z nedalekého hradu Návarov, představují fascinující sondu do života tehdejší šlechty i jejích poddaných.

Co by se stalo bez muzea?

Představme si temnou vizi, že by Městské muzeum v Železném Brodě neexistovalo. Ztratili bychom hmatatelné důkazy o genialitě našich sklářů. Nenávratně by se rozpadly cenné cechovní památky, které jsou svědectvím o stavovské cti starých mistrů. Zapomněli bychom, jak skutečně vypadala světnice v roubené chalupě a z jakých maličkostí se prostí lidé radovali o Vánocích.

Bez muzea by Železný Brod ztratil své nejdůležitější historické zrcadlo. Muzeum totiž neuchovává jen chladné exponáty; aktivně chrání a vypráví lidské příběhy. Jsou to příběhy o nesmírné lidské vynalézavosti, těžké práci a uměleckém vzepětí. Pro místní komunitu je naprosto nezastupitelným bodem, kde se rodáci mohou setkat se svými kořeny. Z celonárodního hlediska pak představuje klíčovou instituci pro pochopení fenoménu slavného českého sklářství a mizející lidové architektury.

Muzeum dnes pravidelně ožívá nejen stálými expozicemi, ale i novými výstavami, které chytře propojují historii s naší současností. Dokazuje tak, že odkaz předků nás může neustále obohacovat a inspirovat k našim vlastním velkým činům.

Závěrem je nutné si uvědomit, že historie a paměť národa vyžadují soustavnou péči a lásku. Tento článek byl částečně inspirován osobními vzpomínkami spojenými s Městským muzeem v Železném Brodě, které byly nedávno uchovány díky digitalizaci. Pokud někdo ve svých rodinných archivech či na starých půdách vlastní staré fotografie, vzácné filmové záběry nebo zvukové nahrávky spojené s touto institucí, profesionální služby jako EachMoment (https://www.eachmoment.cz) mohou pomoci zajistit, že přežijí i pro budoucí generace. Každý zachráněný starý snímek je totiž dalším zářivým kamínkem do nádherné mozaiky naší společné historie, o kterou se tak obětavě starají právě instituce, jakou je železnobrodské muzeum.