Pomník Bedřicha Smetany — Bronzový hold géniovi v lázních

Procházíte-li parkem v jižní části Karlových Varů, nedaleko Poštovního dvora, narazíte na tiché místo, kde se lázeňský ruch zastaví. Na třech žulových stupních sedí bronzová postava muže v rozepjatém plášti, tvář nakloněnou mírně vlevo, v pravé ruce svírá rašící větvičku — symbol nového života, naděje, hudby, která přežije svého tvůrce. Je to Bedřich Smetana, zakladatel české národní hudby, a tento pomník je příběhem několika desetiletí odhodlání, válečných překážek a národní vděčnosti.

Kde se zrodila myšlenka

Vše začalo jedním letním večerem roku 1933. Dne 19. července se v Karlových Varech uskutečnil první ryze český koncert — výhradně z děl Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Organizátorem byl Antonín Pospíšil, soudce a pravidelný lázeňský host, který dokázal přilákat na dva tisíce posluchačů. Atmosféra byla elektrizující. Smetanova hudba zněla v městě, kde už v roce 1876 dirigent August Labitzky uvedl předehru k Prodané nevěstě a kde symfonická báseň Vltava vstoupila do orchestrálního repertoáru v roce 1881. Smetana sám ovšem Karlovy Vary nikdy neslyšel — v té době již hluchý a nemocný žil u dcery v Jabkenicích.

Úspěch koncertu z roku 1933 dal Pospíšilovi odvahu. V roce 1934 vzniklo volné sdružení pro stavbu pomníku a 13. ledna 1936 se přeměnilo v oficiální spolek. Předsedou se stal skladatel Josef Bohuslav Foerster, mezi členy patřila operní pěvkyně Gabriela Horvátová či dirigent Robert Manzer. Byla vyhlášena veřejná soutěž — a přihlásilo se neuvěřitelných 58 návrhů.

Soutěž, válka a bronz z poválečného nedostatku

Porota pod vedením historika umění Zdeňka Wirtha vybrala ze 58 přihlášek tři finalisty: Josefa Wagnera, Otakara Španiel a Karla Kotrbu. Finálové modely s termínem odevzdání 31. března 1937 byly vystaveny veřejnosti. Wagnerův návrh, vytvořený ve spolupráci s architektem Aloisem Wachsmanem, zvítězil. Smetanova dcera Božena Gráfová dala projektu svůj souhlas. Rozpočet činil 208 000 korun, z nichž 190 000 bylo již vybráno.

Pak přišla válka. Architekt Wachsman ji nepřežil. Realizace se zastavila. Po osvobození se Antonín Pospíšil a Josef Bohuslav Foerster obrátili na ministra kultury Václava Kopeckého, který přispěl 350 000 korunami. Město shromáždilo 12 metrických centů barevných kovů pro odlití bronzu — v poválečném nedostatku materiálů to byl malý zázrak. Po Wachsmanově smrti převzal architektonickou spolupráci Pavel Smetana.

Den odhalení a osudová souhra

Slavnostní odhalení se konalo v neděli 4. června 1950 v rámci Smetanova hudebního máje. Fanfáry z opery Libuše se rozlehly parkem. Hlavní projev přednesla Anna Patzaková, tajemnice Společnosti Bedřicha Smetany. Pomník odhalil Boleslav Vomáčka, zástupce Svazu československých skladatelů. Přijeli rodinní příslušníci — vnuk Zdeněk Heydušek pronesl krátkou řeč. Karlovarský pěvecký sbor Hlahol pod vedením profesora Oty Čermáka zazpíval dva Smetanovy sbory: Sláva tobě, velký synu, sláva a Věno.

Mezi přítomnými byl i tenor Jára Pospíšil — syn Antonína Pospíšila, muže, který celý projekt inicioval a který zemřel přesně v den, kdy byla odlita první část sochy. Osud, jako by si pohrával s dramaturgií hodnou samotného Smetany.

Co pomník uchovává

Wagnerova socha není pouhou podobiznou. Sedící postava v nadživotní důstojnosti, s obnaženou hlavou a rašící větvičkou, evokuje tvůrce, který i přes hluchotu a nemoc neztratil víru v budoucnost. Na leštěném žulovém podstavci najdeme nápis „BEDŘICH SMETANA 1824–1884" a na zadní straně reliéfní plaketu s múzami a věnováním: „GÉNIOVI VDĚČNÝ NÁROD." Tato slova nejsou prázdnou frází — byla zaplacena sedmnácti lety úsilí, válkou, smrtí a poválečným hledáním každého kousku bronzu.

Pomník byl prohlášen kulturní památkou a zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek pod číslem 18594/4-892. Stojí v sadech u Poštovního dvora jako jediná významná veřejná pocta Smetanovi v Karlových Varech — městě, které si jeho hudbu oblíbilo dříve, než mu stačilo poděkovat.

Význam v širším kontextu

Karlovarský pomník není osamocený. Již v roce 1924 odhalila Litomyšl — Smetanovo rodiště — bronzovou sochu od Jana Štursy, jednoho z nejvýznamnějších českých sochařů první čtvrtiny 20. století. Štursa zemřel pouhý rok po dokončení díla. Oba pomníky spolu tvoří symbolický oblouk: rodné město uctilo Smetanu jako svého syna, lázeňské město jako génia, jehož hudba překračovala hranice.

Karlovarský pomník je zároveň připomínkou doby, kdy kultura byla bojovým polem. První český koncert v roce 1933 nebyl jen hudební událostí — byl to akt národního sebevědomí v městě s převážně německojazyčným obyvatelstvem. Pomník, jehož realizaci přerušila nacistická okupace, se po válce stal symbolem obnovené svobody a kulturní kontinuity.

Návštěva pomníku

Pomník Bedřicha Smetany najdete v sadech u Poštovního dvora v jižní části Karlových Varů. Místo je volně přístupné celoročně a nabízí klidný prostor k zastavení uprostřed lázeňského města. Nejkrásnější atmosféru zažijete během Smetanova hudebního festivalu, kdy zde hudba stále zní — jako ozvěna toho prvního koncertu z roku 1933.

Tento článek vznikl částečně díky starým fotografiím a nahrávkám, které vypluly na povrch, když si někdo nechal digitalizovat své osobní vzpomínky. Přivedlo nás to k otázce, co všechno se ještě skrývá v půdních krabicích, botníkách a starých skříních — spojené s historií pomníku Bedřicha Smetany, s lázeňskými koncerty, s příběhy lidí, kteří stáli u jeho odhalení. Pokud vlastníte staré fotografie, filmy nebo nahrávky spojené s touto památkou, služby jako EachMoment vám pomohou uchovat je pro budoucí generace.