Výtopna Jaroměř – Železniční muzeum

Výtopna Jaroměř – místo, kde pára nikdy nepřestala dýchat

Stačí zavřít oči a poslouchat. Táhlé syčení páry unikající z ventilů, kovové cvaknutí výhybky, vůně horkého oleje smíšená s pachem uhelného kouře. Když vstoupíte do areálu bývalé železniční výtopny v Jaroměři, čas se zastaví někde na přelomu devatenáctého a dvacátého století — v epoše, kdy parní lokomotivy byly králi české železnice a výtopna byla jejich domovem. Železniční muzeum Výtopna Jaroměř není pouhá sbírka exponátů za sklem. Je to živý organismus, kde se lokomotivy stále roztápějí, kde se točí šestnáctimetrová točna a kde parta dobrovolníků už téměř čtyři desetiletí píše příběh, který by se jinak ztratil v prachu dějin.

Photo: Dezidor, CC BY 3.0. Source

Z depa Pardubicko-liberecké dráhy k muzejnímu skvostu

Příběh výtopny začíná na samém sklonku rakousko-uherské éry. V roce 1901 byla v Jaroměři uvedena do provozu výtopna parních lokomotiv Pardubicko-liberecké dráhy — strategicky umístěná na křižovatce tratí spojujících Pardubice s Libercem a odbočkou směrem k Náchodu a Malým Svatoňovicím. Cihlová rotunda s paprskovitě se sbíhajícími kolejemi k centrální točně, skladištní budovy z kamene i dřeva, vodní jeřáb pro doplňování kotlů — vše bylo navrženo s jedním účelem: udržovat v chodu těžké parní stroje, které spojovaly východní Čechy se světem.

Výtopna sloužila svému původnímu účelu po celých osm desetiletí. Zažila císaře Františka Josefa I., první republiku, nacistickou okupaci — kdy jaroměřské nádraží vidělo proudy uprchlíků a ústup německých vojsk — i éru socialistické normalizace. Teprve v roce 1981 zde byl definitivně ukončen parní provoz. Lokomotivy odmlčely, kotle vychladly, ale budovy zůstaly stát.

1901 Uvedení výtopny Pardubicko-liberecké dráhy do provozu, začátek éry parních lokomotiv v Jaroměři

1981 Ukončení parního provozu ve výtopně po osmdesáti letech služby

1987 Skupina nadšenců zahajuje opravy parní lokomotivy 310.006 „Kafemlejnek" pod hlavičkou ČSVTS

1995 Založení spolku Železniční výtopna Jaroměř, začátek provozování historické železnice

1996 Slavnostní otevření muzea pro veřejnost

2004 České dráhy ukončují provoz ve stanici — spolek přebírá péči o celý areál a zahajuje rozsáhlou obnovu

2021 Bateriová lokomotiva Ringhoffer č. 2 (1916) přesunuta do depozitáře NTM Chomutov

Kafemlejnek a parta, která nechtěla zapomenout

Zlomovým okamžikem se stal rok 1987. Zatímco výtopna chátrala, skupinka železničních nadšenců pod hlavičkou Československé vědecko-technické společnosti se pustila do opravy parní lokomotivy 310.006, přezdívané „Kafemlejnek" — drobné tendrové mašinky pocházející z roku 1878. Byla to práce bez zázemí, bez peněz, poháněná čistým entuziasmem lidí, kteří odmítali přijmout, že éra páry skončila definitivně.

Photo: Dezidor, CC BY 3.0. Source

Po sametové revoluci se z neformální party stal v roce 1995 řádný spolek Železniční výtopna Jaroměř, který začal provozovat historickou železnici. O rok později, v roce 1996, se brány muzea poprvé otevřely veřejnosti. Opravený Kafemlejnek se stal symbolem celého projektu — důkazem, že i lokomotiva stará přes sto let může znovu vyjet na trať.

Sbírky, které pamatují císařpána

Dnes muzeum spravuje přes dvacet tři exponátů a řadí se mezi největší železniční muzea v České republice. Je zároveň největším spolkovým železničním muzeem v zemi — provozovaným jako nezisková organizace, kde naprostou většinu práce odvádějí dobrovolníci.

Srdcem sbírky jsou parní lokomotivy. Vedle ikonického Kafemlejnku 310.006 z roku 1878 zde najdete posunovací tendrovou lokomotivu 403.303 z roku 1880 — stroje, které doslova pamatují dobu Františka Josefa I. Na opačném konci časové osy stojí těžká nákladní lokomotiva 556.0304 z roku 1951, mohutný stroj poválečné éry. Zvláštní pozornost si zaslouží ozubnicová lokomotiva 404.003 a řada motorových lokomotiv od BN 60 z roku 1957 až po východoněmeckou V 60 z roku 1981.

Photo: Dezidor, CC BY 3.0. Source

Ale Výtopna není jen o lokomotivách. Expozice zahrnuje osobní i nákladní vozy, drezíny — včetně tatrovky z roku 1947 — návěstidla, nářadí, provozní dokumenty a desítky drobných předmětů, které vyprávějí příběh každodenního života železničářů. Návštěvník se dozví, jak se roztápěla parní lokomotiva, co obnášela noční směna ve výtopně, jak fungovalo zásobování vodou a uhlím.

Živé muzeum na kolejích

To, co Výtopnu Jaroměř odlišuje od většiny technických muzeí, je její živost. Během sezóny pořádá spolek řadu nostalgických jízd — nejen s parními lokomotivami, ale i s historickými motoráky, jako je oblíbený M152.0318 přezdívaný „Šmudla". Vlaky vyjíždějí na tratě Pardubicko-liberecké dráhy směrem na Hradec Králové či Turnov i na trať k Malým Svatoňovicím. Areál slouží také jako kulisa pro filmová natáčení — mezi jeho zdmi vznikaly scény pro filmy Tmavomodrý svět či Habermannův mlýn, protože autenticita zdejšího prostředí je pro filmaře nedocenitelná.

Photo: Dezidor, CC BY 3.0. Source

Muzeum je otevřené od dubna do října — v červenci a srpnu denně, mimo prázdniny o víkendech a svátcích, vždy od 9 do 16 hodin. V zimních měsících je možné si domluvit prohlídku na objednávku. Základní vstupné činí 120 Kč, pro děti, studenty a seniory je k dispozici zlevněná sazba.

Proč na tom záleží

Výtopna Jaroměř je technickou památkou celostátního významu — jedním z mála míst v Česku, kde je kompletně dochovaný areál parní výtopny včetně funkční rotundy a točny. Ale je to víc než architektura a stroje. Je to svědectví o tom, jak vypadal svět, kdy železnice byla tepnou národa, kdy výtopna byla srdcem města a kdy profese topiče a strojvedoucího patřila mezi nejrespektovanější řemesla. Spolek dobrovolníků, který celý projekt drží při životě od osmdesátých let minulého století, dokazuje, že kulturní dědictví nepotřebuje velké rozpočty — potřebuje lidi, kterým na něm záleží.

Tento článek částečně vznikl díky starým fotografiím a nahrávkám, které vypluly na povrch, když někdo přinesl své osobní vzpomínky k digitalizaci. Přivedlo nás to k otázce, co dalšího se ještě skrývá — na půdách, v krabicích od bot, ve starých skříních — spojeného s Výtopnou Jaroměř a českou železniční historií. Pokud držíte staré fotografie, filmy nebo nahrávky spojené s tímto místem, služby jako EachMoment vám pomohou je uchovat pro budoucí generace.