Zámek Rájec nad Svitavou: Barokní klenot na břehu Svitavy

Stojíte v zámeckém parku, starý dub nad vámi rozpíná větve jako paže ochránce a před očima se vám otevírá pohled na bělostnou fasádu s mansardovou střechou. Vzduch voní po čerstvě posečené trávě a někde za zdmi zámku se ozývá tlumená ozvěna kroků po parketách, které pamatují vídeňské salóny. Zámek Rájec nad Svitavou — nebo Schloss Raitz, jak jej znala středoevropská aristokracie — stojí v malebném údolí řeky Svitavy již téměř tři staletí. A přece jeho příběh sahá ještě mnohem hlouběji.

Od gotické tvrze k renesančnímu sídlu

Nejstarší písemné zmínky o panství v Rájci sahají do 15. století. Roku 1464 přešel majetek do rukou rodu Drnovských z Drnovic, kteří zde kolem roku 1570 vybudovali čtyřkřídlý renesanční zámek — reprezentativní sídlo odpovídající ambicím moravské šlechty té doby. Jak vypadal, si dnes můžeme částečně představit díky malbě sv. Floriána z roku 1657, na níž je původní renesanční podoba zachycena v pozadí.

Osud renesančního zámku však zpečetil požár roku 1756. Z kdysi pyšného sídla zbyly jen zčernalé zdi a vzpomínky. A právě v té chvíli vstoupil na scénu rod, který vtiskl Rájci jeho dnešní tvář.

Salmové přicházejí

Dne 23. března 1763 koupil spálené panství hrabě Antonín Karel Salm-Reifferscheidt. Neváhal ani okamžik. Povolal vídeňského architekta Isidora Canevaleho, rodáka z Vídně s italskými kořeny, a zadal mu úkol vybudovat sídlo, které by obstálo vedle francouzských letních rezidencí doby Ludvíka XVI. Canevale navrhl elegantní trojkřídlou stavbu v duchu rokokového klasicismu — vzdušnou, symetrickou, s centrálním dvoupatrovým sálem, který dodnes bere dech svou prostorností a světlem.

Výstavba probíhala v letech 1763 až 1769 a hrabě Antonín Karel se jejího dokončení bohužel nedožil — zemřel roku 1769, v roce, kdy stavba dosáhla své finální podoby. Štafetu převzal jeho syn Karel Josef Salm, který zámek obohatil o jednu z jeho dodnes nejvýznamnějších pokladů: rozsáhlou knihovnu.

Knihovna, která nemá obdoby

Kníže Karel Josef Salm (1750–1838) nebyl jen šlechtic — byl to vzdělanec, bibliofil a mecenáš osvícenství. Za svůj život shromáždil knihovnu čítající přes 60 000 svazků v jedenácti jazycích, čímž vytvořil jednu z největších zámeckých knihoven v celé České republice a druhou největší šlechtickou knihovnu na Moravě. V jejích regálech se dodnes nacházejí středověké rukopisy ze 14. a 15. století, prvotisky (takzvané inkunábule), esoterické texty i vědecká pojednání. Není to mrtvý sklad knih — je to zrcadlo intelektuálního světa, ve kterém moravská aristokracie žila.

Poklady za zámeckými zdmi

Knihovna však zdaleka není jedinou pozoruhodností. Interiéry zámku ukrývají sbírku orientálního porcelánu, která patří k nejbohatším ve střední Evropě. Na stěnách visí západoevropské, holandské a vlámské malby ze salmovské sbírky — včetně děl připsaných Rubensovi a Le Brunovi. V komnatách stojí nábytek od André-Charlese Boullea, proslulého ebenisty, který tvořil pro Versailles. A v prosklených vitrínách se třpytí manýristické křišťálové nádoby, pravděpodobně z dílny proslulých bratrů Miseroniových, kteří pracovali na dvoře císaře Rudolfa II. v Praze.

Kamélie, park a živé dědictví

Kníže Hugo František Salm ve 30. letech 19. století nechal rozšířit zámecký park do podoby anglického krajinářského parku o rozloze dvanácti hektarů. Dnes je to místo, kde se procházejí rodiny s dětmi, kde si svatebčané říkají ano v empírové kapli a kde se každoročně v únoru a březnu koná výstava kamélií — zámek totiž pečuje o největší českou sbírku těchto exotických květin, čítající přes padesát odrůd.

Zámek žije. Pořádají se zde koncerty klasické hudby, noční prohlídky zahájené roku 1999, šermířská vystoupení i jarmarky. To vše pod správou Národního památkového ústavu, který o zámek pečuje od jeho znárodnění v roce 1945.

Proč na Rájci záleží

V krajině plné hradů a zámků má Rájec nad Svitavou své nezastupitelné místo. Je jedním z mála příkladů rokokového klasicismu na Moravě — architektonického stylu, který zde Canevale zasadil s lehkostí a elegancí hodnou francouzských vzorů, a přece s vlastním středoevropským charakterem. Knihovna, porcelán, křišťály a obrazy netvoří jen muzejní exponáty — jsou živým svědectvím o tom, jak moravská aristokracie po generace budovala svůj kulturní svět v dialogu s celou Evropou.

Rod Salm-Reifferscheidt-Raitz držel panství nepřetržitě 182 let, od roku 1763 do roku 1945. Za tu dobu z Rájce vytvořili mnohem víc než venkovské sídlo — vybudovali kulturní instituci, která přežila války, politické převraty i požáry. Restituce majetku potomkům rodu zůstává dodnes nevyřešena, ale to, co Salmové vytvořili, patří dnes všem.

Navštivte Rájec

Zámek se nachází na adrese Blanenská 1, Rájec-Jestřebí, nedaleko Blanska a Moravského krasu. Parkování v areálu je zdarma. Prohlídkové okruhy zahrnují přízemí i první patro s bohatě zařízenými komnatami, empírovou kapli i dvanáctihektarový anglický park. Zámek je částečně bezbariérově přístupný. Aktuální otevírací dobu a vstupné najdete na stránkách Národního památkového ústavu nebo na telefonu 516 432 013.

Tento článek částečně inspirovaly staré fotografie a nahrávky, které vyšly najevo, když si někdo přinesl nechat zdigitalizovat své osobní vzpomínky. Přimělo nás to přemýšlet, co dalšího se ještě skrývá — na půdách, v krabicích od bot, ve starých skříních — co má spojitost se zámkem Rájec nad Svitavou. Pokud vlastníte staré fotografie, filmy či nahrávky spojené s tímto místem, služby jako EachMoment vám mohou pomoci uchovat je pro budoucí generace.